Když paní Zlatka dostala od moderátora večera slovo, všechny přítomné dojala skoro až k slzám. „Nedovedete si představit, jakou udělá dítěti z ústavu radost, když jej vezmete na obyčejný nákup a drandíte s ním v nákupním vozíku obchodem. Nebo když se může vykoupat v bazénu, zajít do ZOO, na parník, pohladit psa, pomazlit se a dostat pusu. Nejlepší na tom je, když vidíte, jaký pokrok dítě v průběhu času udělá. Největší odměnou pro mě pak je, když na konci společné cesty odchází do nové rodiny klidné a vyrovnané dítě, které i přes těžké rány osudu prožilo chvíle plné lásky, které jsem mu mohla dát,“ popsala svůj příběh a motivy paní Zlata.