Vánoční svátky patří z pohledu hasičů k těm klidnějším obdobím roku, přesto i v tomto svátečním období musí jednotky požární ochrany vyjíždět k požárům, dopravním nehodám nebo  jiným mimořádným událostem, na kterých se mnohdy podílí lidská neopatrnost či neznalost.
Nejčastější příčinou vzniku požárů o vánocích je lidská nedbalost - kouření, používání otevřeného ohně. Typickými vánočními požáry jsou ty způsobené neopatrnou manipulací se svíčkami (hl. na adventních věncích) nebo prskavkami, při nichž často hoří adventní věnce, ubrusy, koberce, záclony apod. Kvůli zvýšené intenzitě činnosti v kuchyních při přípravách svátečních pokrmů se pak každý rok množí případy vznícení potravin při vaření. V období vánoc hoří nejčastěji odpady v popelnicích či kontejnerech, saze nebo zazděné trámy v komínech. Požáry samotných vánočních stromků v posledních letech téměř vymizely. Místo nich ale přibylo požárů od zábavné pyrotechniky. 
Naše domovy jsou dnes doslova přeplněny vysoce hořlavými materiály, jako jsou koberce, čalounění, záclony. Požáry v bytech se pak rychle šíří a mohou způsobit značné materiální škody, nehledě na ohrožení životů a zdraví. Proto i o vánocích musíme maximálně opatrně zacházet se všemi zdroji otevřeného ohně.
POZOR NA SVÍČKY A PRSKAVKY
Hořící svíčka nebo prskavka  je otevřený oheň a jako s takovým by se s ní mělo  zacházet. Ještě ve vzdálenosti 8 -10 cm od plamene svíčky  teplota přesahuje 200 °C, což stačí k zapálení papíru, plastů, textilií a dalších předmětů, které doma neopatrně necháte v blízkosti hořící svíčky.
Zapálenou svíčku nelze proto položit kamkoli a na cokoli. Svíčka by měla být umístěna na stabilní nehořlavé podložce bránící přímému kontaktu hořící svíčky s podkladem (např. chvojím adventního věnce, ubrusem apod.). Svíčky umísťujte  v dostatečné vzdálenosti od hořlavých materiálů, rozhodně je nedávejte k oknům do průvanu, blízko záclon, v těsné blízkosti sedaček či jiných textilií, nenechávejte je ani na poličce nebo skříni, neboť oheň se rychle přenese na nábytek a zařízení bytu.
Zapálené svíčky, ať již umístěné na vánočním stromku, adventních věncích nebo jinde, nesmíme nechat během jejich hoření bez dozoru. Zhasněme je vždy, když opouštíme domov nebo jdeme spát. Jsou zaznamenány i případy, kdy si majitel bytu odskočil zakouřit na balkón a hořící svíčka mezitím způsobila požár. 
Pod stálou kontrolou by měla být i zapálená  vonná aromalampa, u které hrozí  vyhřeznutí hořlavin na podložku.
Dávejme pozor na děti, aby si bez dozoru nehrály se svíčkou nebo prskavkou.
Pamatujme, že adventní věnce se svíčkami, které nejsou opatřeny nehořlavou podložkou bránící kontaktu s věncem, jsou určeny jen k dekoraci a v žádném případě bychom je neměli zapalovat. Riziko, že nám věnec vzplane, je velké.   
Pamatujme, že každý prodávaný výrobek musí být opatřen návodem použití, kde se lze dozvědět jak s předmětem bezpečně zacházet a jak ho správně používat. 
Také svíčky, které použijeme na rozsvícení vánočního stromku, musí být opatřeny nehořlavou podložkou, která zachycuje žhavý vosk a brání přímému styku svíce s jehličím. Svíčky by měly být na stromku umístěny stabilně, aby se nepřekotily a aby se svými plamínky příliš neblížily jehličí. Vánoční stromek, na kterém hoří klasické svíčky, by měl být neustále  pod dozorem.   ¨
Požáry vánočních stromků se však v posledních letech objevují spíše ojediněle, protože většina domácností  již dnes využívá spíše elektrické žárovkové svíčky. I u nich bychom  měli dodržovat základní bezpečnostní pravidla. Tedy kupovat výrobky nejlépe v běžné prodejní síti, opatřené českým návodem použití a s příslušnými certifikáty.   
Zkušenosti ukazují, že  k požárům vánočních stromků dochází paradoxně spíše v prvních dnech nového roku, kdy si například děti na stromku zapálí třeba prskavku a proschlé jehličí snadno chytne, popřípadě po jejím dohoření spadnou žhavé části na koberec či jiný kus nábytku a dojde k požáru.
POZOR PŘI VAŘENÍ  A VYTÁPĚNÍ
Nenechávejme bez dozoru otevřený plamen plynového sporáku a dbejme zvýšené opatrnosti při vaření, aby nedocházelo ke vznícení připravovaných potravin. Pamatujme, že například horký olej na pánvi a jiné hořlavé kapaliny se nesmějí hasit vodou, jinak může snadno dojít k popálení. Pokud se nám na pánvi vznítí potraviny, tak je nejlepší pánev zakrýt pokličkou a oheň tak udusit, posloužit k tomu může i hasicí rouška. Než ale začneme požár hasit, jako první vypněme přívod energie (plyn, elektřinu).
Mnoho požárů v domácnostech v zimním období vzniká také kvůli neopatrnému  zacházení s topidly a nedbalosti v péči o komíny. Užívejme  výhradně topiva pro dané topidlo určená,  nezapalujme  pomocí vysoce hořlavých látek (např. benzínu) a netopme odpady a plasty. Neumísťujme  do blízkosti topidel žádné hořlavé látky  - žhavé částice odlétající z topidla mohou velice snadno zapálit dřevo či papír uskladněný v blízkosti kamen. Komíny si nechme pravidelně čistit a kontrolovat. Popel ukládejme na bezpečné místo.   
POZOR NA PYROTECHNIKU
Na konci roku však nehrozí jen svíčky nebo prskavky, během Vánoc se již prodává zábavní pyrotechnika a lidé „zbrojí" na oslavy příchodu nového roku. Prodejci by však měli při jejich prodeji a uskladňování dodržovat základní bezpečnostní pravidla, aby nedošlo ke vzniku požáru, výbuchu nebo jinému ohrožení.  Prodej  zábavné pyrotechniky a manipulaci s ní upravuje vyhláška Českého báňského úřadu č. 174/1992.
Pokud využíváme vánočních svátků pro úklid své domácnosti, nezapomeňme na věci uložené na balkoně. Během oslav konce roku může zbloudilá petarda nebo jiný kus zábavní pyrotechniky tyto věci snadno zapálit.   
CO DĚLAT V PŘÍPADĚ POŽÁRU?
Když přece jen dojde k požáru, snažme se v prvé řadě zachovat klid a nepodlehnout panice. Nejdříve chraňme život a zdraví, teprve potom majetek.
Jestliže je to možné, snažme se požár uhasit nebo alespoň zabránit jeho dalšímu šíření. Využijme hasicí přístroje, hydrant na chodbě, kusy látek (z neumělých vláken), dávejte si přitom pozor, aby vám oheň nezatarasil únikovou cestu. Pozor na elektrické přístroje či věci napojené do elektřiny. Pokud dojde například k požáru vánočního stromku s elektrickými svíčkami, musí se nejprve vypnout proud a teprve pak lze hasit. A pamatujme, zařízení, které může být pod elektrickým proudem, nikdy nehasíme vodou  ani pěnovým hasicím přístrojem. 
•    Pamatujme, že lidské zdraví je vždy cennější než majetek a rozhodně se nepokoušejme požár zlikvidovat  za každou cenu sami.
•    Požár co nejdříve oznamme hasičům prostřednictvím  tísňové linky 150 či 112. Při ohlášení vždy nejdříve uveďme,  co se stalo, kde k tomu  došlo, zmiňme také důležité okolnosti, které mohou napomoci či naopak zkomplikovat zásah záchranářů. Poté uveďme své jméno a přímý kontakt na sebe. Důsledně se řiďme se pokyny operátora tísňové linky. 
•    Pokud se v hořícím objektu nachází více osob, varujme je a snažme se jim pomoci (zejména dětem, starým a nemohoucím osobám). 
•    Při pohybu v zakouřeném prostoru si dávejme pozor, abychom se nenadýchali toxických zplodin hoření, držme se při zemi a dýchací cesty si chraňme navlhčenou rouškou z textilie (stačí kapesník).
•    Hořící objekt co nejrychleji opusťme a přesuňme se do bezpečné vzdálenosti. Buďme připraveni poskytnout pomoc zasahujícím hasičům.

Zdroj: HZS Ústeckého kraje