Teplická hvězdárna na svém webu zveřejnila informace o pozorování komety 12P/Pons-Brooks, která je v současné době dalekohledy viditelná na západní obloze.
Jedná se o typickou představitelku tzv. krátkoperiodických komet, které obíhají kolem Slunce v rozmezí 20 až 200 let. Kometa byla objevena v roce 1812 francouzským astronomem Jean-Louis Ponsem a později znovuobjevena v roce 1883 britským astronomem William Robert Brooksem, po kterých nese své jméno.
Kometa 12P/Pons-Brooks patří do skupiny komet tzv. Halleyova typu, které mají podobné vlastnosti jako slavná Halleyova kometa. Její jádro, které se někdy přezdívá „špinavá sněhová koule“, má průměr asi 30 km a je složené z hornin, prachu, zmrzlých plynů a ledu. Když se kometa přiblíží ke Slunci, její povrch se zahřívá a vytváří kolem jádra plynný obal, zvaný koma, a někdy i ohon.
Kometa 12P/Pons-Brooks bude nejblíže ke Slunci na své dráze (v přísluní) 21. dubna 2024, kdy se bude nacházet ve vzdálenosti asi 0,78 AU, tedy o něco dále, než Slunce obíhá Venuše. Nejvzdálenější bod její oběžné dráhy (odsluní) se nachází přes 17 AU, tedy ve srovnatelné vzdálenosti, ve které obíhá kolem Slunce Uran. Oběžná doba kolem Slunce činí v tomto případě přes 71 roků, tedy zhruba necelý jeden lidský život.
Pokud chcete kometu pozorovat, máte nyní příležitost. Kometu můžete v následujících večerech spatřit dalekohledem nad západním obzorem v jihozápadní části souhvězdí Andromedy. 8. března bude kometa procházet poblíž galaxie v Andromedě (M31), od které se bude nacházet zhruba 9° jižně. V souhvězdí Andromedy se kometa zdrží do poloviny března, kdy vstoupí do severovýchodní části Ryb, kde se bude nacházet až do 26. března.
Na přelomu března a dubna ji nalezneme v souhvězdí Berana, kde se zdrží do 18. dubna a následně přejde do sousedního Býka. Pokud se bude vyvíjet jasnost komety podle předpovědi a bude nám přát počasí, existuje šance, že spatříme kometu i pouhým okem bez dalekohledu nad západním obzorem chvíli po západu Slunce, jakmile obloha dostatečně ztmavne.
Po 10. dubnu bude kometa příliš přezářena Sluncem a spatřit ji bude velmi obtížné. Následně se přesune na jižní oblohu a bude pro nás nepozorovatelná.
V těchto dnech (konec února) je třeba použít alespoň střední hvězdářský dalekohled s vyšší světelností nebo větší triedr a ideálně vybrat pozorovací stanoviště s výhledem na západní obzor dál od přesvětlených měst s co možná nejtmavší oblohou.
Kometa 12P/Pons-Brooks je pravděpodobně zdrojem slabého, prosincového meteorického roje κ-Drakonidů, který je aktivní přibližně od 29. listopadu do 13. prosince. Při přiblížení ke Slunci je kometa známá svými náhlými a nepředvídatelnými zjasněními (outbursty), které jsou důsledkem výbuchů na povrchu jejího jádra, kdy je do okolního prostoru vyvrženo větší množství materiálu. Při svém minulém návratu do vnitřní části Sluneční soustavy v roce 1954 zjasnila více jak 50krát a dosáhla tak jasnost těsně pod prahem viditelnosti pouhýma očima. V průběhu současného návratu, prošla kometa několika outbursty, jeden z nejvýraznějších byl zaznamenán v lednu 2024.
Pokud vás zajímá více informací o oběžné dráze a aktuální poloze 12P/Pons-Brooks ve Sluneční soustavě, můžete navštívit web teplické hvězdárny, kde naleznete podrobnější údaje a grafy. Také si můžete prohlédnout některé fotografie komety, které pořídili amatérští i profesionální astronomové z celého světa.
Kometa 12P/Pons-Brooks je zajímavým a krásným jevem na naší obloze, který stojí za to sledovat. Pokud máte možnost, neváhejte a vydejte se na pozorování této nebeské návštěvnice, která se k nám vrátí až za 71 let.
Zdroj: Hvězdárna a planetárium Teplice
Foto: Ilustrační foto, PxHere
