ČR - 28.12.2024

Řada středoškoláků v České republice se potýká s obavami z hodin tělesné výchovy. Přestože by se mohlo zdát, že pohyb a sport jsou pro mladé přirozenou součástí života, více než čtvrtinu studentů tělocvik často stresuje a další třetinu občas. Naopak sportu jako takovému se mladí lidé většinou nebrání – dvě třetiny z nich mají k pohybu pozitivní vztah. Přesto však šestina studentů nesportuje vůbec, což ukazuje na rozpor mezi zájmem o sport a skutečnou náplní hodin tělesné výchovy.

Průzkum, kterého se v říjnu 2024 zúčastnilo 1 028 studentů středních škol, rovněž odhalil, že přes 40 % studentů není spokojeno s podobou tělocviku na jejich škole. Hlavní důvody nespokojenosti zahrnují známkování podle tabulek, monotónní náplň hodin a nerespektující přístup některých učitelů. Pro mnohé je stresující i samotné prostředí hodin tělocviku – pocit trapnosti při neúspěchu před ostatními může být pro některé žáky velmi nepříjemný. Až 30 % studentů přiznalo, že využívají omluvenky i tehdy, kdy jsou zdravotně v pořádku.

Z konkrétních aktivit jsou u studentů nejvíce oblíbené posilování, fitness, volejbal, florbal, bojové sporty nebo jóga. Naopak gymnastika, přeskoky kozy a švédské bedny, šplh nebo aerobik patří k těm méně populárním. Přesto právě tyto méně oblíbené činnosti často tvoří jádro hodin tělocviku. Nejčastějšími aktivitami ve výuce jsou běh, sprinty, volejbal, basketbal a rozcvičky. Na většině škol mají studenti dvě hodiny tělocviku týdně, přičemž až 85 % studentů má na vysvědčení jedničku.

Zajímavé je, že i když mnozí žáci vnímají tělocvik negativně, sport mimo školu má mezi mladými pevné místo. Téměř 40 % studentů sportuje několikrát týdně, přes 20 % dokonce téměř denně. Nejčastěji jde o individuální aktivity, které nejsou spojeny s organizovanými kroužky či kluby. Na druhé straně stojí šestina studentů, kteří nesportují vůbec – nejčastějšími důvody jsou nezájem, nedostatek času nebo motivace.

Průzkum rovněž ukázal, že vztah ke sportu a pohybu často ovlivňuje rodina. Polovina rodičů studentů se aktivně věnuje pohybu, druhá polovina nikoliv. Podle odborníků je právě rodinné prostředí klíčové pro budování vztahu k fyzickým aktivitám, který si děti nesou do dospělosti. Štefan Blahovec, ředitel sítě fitness center Form Factory, zdůrazňuje, že nedostatek rodinných vzorů může vést k nízké pohybové aktivitě u dětí a později i u dospělých. Form Factory se také podílí na projektu FIT-4-SCHOOL, který má za cíl motivovat studenty k pohybu prostřednictvím tréninků, seminářů a výzev přímo na školách.

Zajímavou částí pohybových aktivit studentů je také chůze. Během běžného školního dne ujde většina žáků více než čtyři kilometry, což odpovídá 4 800 až 6 000 krokům. Pouze dvě procenta studentů ujdou méně než kilometr denně, což je spíše výjimka.

Pohled studentů na své tělocvikáře se liší – nejčastější známkou, kterou by učitelé dostali, je dvojka, následovaná jedničkou. Každý desátý student by však svému učiteli tělocviku udělil pětku. Tělocvikáři na druhou stranu čelí výzvě přizpůsobit výuku tak, aby odpovídala různým preferencím a schopnostem žáků. Marek Čepelák, tělocvikář z pražské Obchodní akademie Holešovice, upozorňuje, že pandemie a distanční výuka přinesly změny, které ovlivnily vztah studentů k tělesné výchově. Někteří se během distanční výuky naučili být aktivní i doma, jiní však přivyklí sedavému způsobu života ztratili zájem o pohyb.

Průzkum společnosti GTS Alive tak odhaluje, že současná podoba tělocviku na středních školách zdaleka neodpovídá očekáváním a potřebám studentů. Změny v přístupu k výuce by mohly přispět nejen ke zlepšení atmosféry v hodinách, ale i k větší motivaci mladých lidí ke zdravému pohybu.

Zdroj: GTS Alive

Foto: AI