Přibližuje se Štědrý den, a s ním spojené vzpomínky na minulá léta. Jaké překvapení nám letos připraví počasí? Podívejme se společně na statistiky teplot a sněhové pokrývky na Štědrý den v minulých letech a srovnáme je s aktuálními předpověďmi.
Teploty vzduchu
Dlouhodobý průměr 1991–2020 průměrné denní teploty vzduchu na území ČR pro 24. prosinec je −0,4 °C.
Nejteplejší Štědrý den v historii jsme na území ČR zaznamenali v roce 1980 (s průměrnou teplotou vzduchu 6,4 °C). Druhý nejteplejší Štědrý den byl ten loňský s průměrnou teplotou 6,1 °C.
Naopak nejchladněji (dle průměrné denní teploty vzduchu na území Česka) bylo v letech 1961 a 1962 s průměrnou teplotou −14,9 a −12,5 °C. Nejchladnější Štědré dny v posledních 30 letech byly zaznamenány roku 1996 a 2003 s průměrnou teplotou −10,6 a −10,3 °C.
V loňském roce byla průměrná teplota vzduchu na našem území 6,1 °C, byl to nejteplejší Štědrý den od roku 1991. Nejtepleji bylo na stanici Osoblaha v Moravskoslezském kraji (9,7 °) a v Praze-Klementinu (9,6 °C). Nejchladněji na Sněžce (−1,1 °C). Na některých stanicích denní maxima teploty vzduchu překračovala až 12 °C. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny na stanicích Lednice (12,5 °C) a České Budějovice (12,2 °C).
Nejvyšší maximální teplotu vzduchu v historii, 14,5 °C, jsme zaznamenali v roce 1958 na stanici Lučina v Moravskoslezském kraji a v Kolíně v roce 1977.
Nejnižší minimální teplotu vzduchu jsme naměřili v roce 2001 na Šumavě. Na stanici ČHMÚ Horská Kvilda bylo minimum, −31,5 °C. V mrazových kotlinách klesla teplota dokonce i pod −35 °C.
Sněhová pokrývka
Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo na našem území v roce 1981. Maximální výšku sněhové pokrývky v tomto roce, 194 cm, zaznamenala stanice na nejvyšším vrcholu Jeseníků Praděd (1490 m n. m.). V Krkonoších měla nejvíce sněhu, 171 cm, stanice Labská bouda (1343 m n. m.). V Beskydech bylo nejvíce sněhu tradičně na Lysé hoře (1322 m n. m., 174 cm). Krušnohorský Klínovec (1244 m n. m.) zaznamenal 142 cm a na Šumavě jsme na Filipově Huti naměřili 164 cm. V Ostravě jsme zaznamenali celkovou výšku sněhové pokrývky 31 cm, v Brně 20 cm a v Liberci dokonce 40 cm. Ale například na stanici Praha, Karlov ležely pouze 4 cm. V Praze bylo nejvíce sněhu na Štědrý den v roce 1969, a to 29 cm.
Rekordní výšku sněhové pokrývky v historii jsme na Štědrý den naměřili v roce 1974 v Krkonoších na Vrbatově boudě (1410 m n. m.). Výška sněhové pokrývky měla hodnotu 215 cm.
V loňském roce ležel sníh v Čechách převážně v polohách nad 800 m n. m. Na Moravě a ve Slezsku ležela souvislá sněhová pokrývka ještě i v nižších polohách. Nejvíce sněhu 24. prosince 2022 zaznamenala beskydská stanice Lysá hora (1322 m n. m., 45 cm), jesenická stanice Šerák (1328 m n. m., 43 cm) a na Sněžce bylo 33 cm.
Nový sníh
Nejvyšší přírůstek nového sněhu jsme v průměru na našem území zaznamenali v roce 1959. Sněžilo takřka na celém území, kromě západních Čech. Nejvíce nového sněhu jsme zaznamenali na stanici Velké Karlovice v Beskydech (36 cm).
Nejvíce nového sněhu na stanici, celkem 40 cm, napadlo na Štědrý den na Špičáku (973 m n. m.) v roce 1970.
Štědrý den v našich krajských městech
Nejchladnější Štědrý den zažili obyvatelé Pardubic v roce 2001, kdy minimální teplota vzduchu klesla až na −23,5 °C. Nejtepleji měli na Štědrý den v Českých Budějovicích v roce 1977 s maximální teplotou vzduchu 14,2 °C.
Nejvíce nasněžilo v Brně v roce 1981. Denní přírůstek sněhu na stanici Brno, Tuřany byl 15 cm. Nejvíce sněhu na Štědrý den leželo v Liberci v roce 1981, a to 40 cm.
Na pražských stanicích napadlo nejvíce nového sněhu na Štědrý den v roce 1970, kdy jsme na stanici Praha, Karlov zaznamenali 10 cm nového sněhu a na stanici Praha, Ruzyně dokonce 13 cm nového sněhu. Od té doby nebylo dne 24. prosince na pražských stanicích zaznamenáno více než 5 cm nového sněhu.
|
Krajské město |
Maximální teplota vzduchu (v roce) |
Minimální teplota vzduchu (v roce) |
Výška nového sněhu (v roce) |
Maximální výška sněhové pokrývky (v roce) |
|
Brno |
11,7 °C (1967) |
−15,5 °C (2001) |
15 cm (1981) |
20 cm (1981) |
|
České Budějovice |
14,2 °C (1977) |
−21,1 °C (1940) |
13 cm (1938) |
23 cm (1899) |
|
Hradec Králové |
11,4 °C (2020) |
−18,1 °C (2001) |
11 cm (1959) |
22 cm (1899, 2001) |
|
Jihlava |
10,5 °C (2020) |
−22,0 °C (1961) |
5 cm (1970) |
22 cm (1969) |
|
Karlovy Vary |
10,8 °C (2020) |
−18,2 °C (2001) |
13 cm (1954) |
35 cm (2001) |
|
Liberec |
10,7 °C (2020) |
−19,3 °C (1940) |
12 cm (1970, 1986) |
40 cm (1981) |
|
Olomouc |
11,1 °C (2022) |
−17,9 °C (2001) |
10 cm (1981) |
20 cm (1981) |
|
Ostrava |
12,3 °C (2013) |
−15,4 °C (2001) |
4 cm (1970, 1995) |
31 cm (1981) |
|
Pardubice |
12,8 °C (2020) |
−23,5 °C (2001) |
12 cm (1956) |
17 cm (1981, 2001) |
|
Plzeň |
12,2 °C (1977) |
−17,7 °C (2001) |
6 cm (2010) |
23 cm (1969) |
|
Praha |
13,2 °C (1977) |
−15,7 °C (1963) |
10 cm (1970) |
29 cm (1969) |
|
Ústí nad Labem |
11,9 °C (2014) |
−17,8 °C (1963) |
6 cm (2010) |
28 cm (1981) |
|
Zlín |
11,2 °C (1973) |
−21,8 °C (1961) |
10 cm (1959) |
14 cm (1986) |
V následující tabulce je počet Štědrých dnů se sněhovou pokrývkou o výšce alespoň 1 cm v krajských městech za posledních 30 let. V Praze byl Štědrý den se sněhovou pokrývkou naposledy v roce 2010, kdy stanice Praha, Karlov zaznamenala ráno sněhovou pokrývku 4 cm.
|
Krajské město |
Výška sněhu ≥ 1 cm na Štědrý den za posledních 30 let |
Naposledy v roce |
|
Brno |
11x |
2022 (3 cm) |
|
České Budějovice |
6x |
2007 (1 cm) |
|
Hradec Králové |
7x |
2010 (5 cm) |
|
Jihlava |
13x |
2016 (2 cm) |
|
Karlovy Vary |
10x |
2010 (24 cm) |
|
Liberec |
18x |
2016 (2 cm) |
|
Olomouc |
11x |
2021 (2 cm) |
|
Ostrava |
8x |
2021 (2 cm) |
|
Pardubice |
5x |
2002 (5 cm) |
|
Plzeň |
6x |
2010 (16 cm) |
|
Praha |
5x |
2010 (4 cm) |
|
Ústí nad Labem |
12x |
2012 (6 cm) |
|
Zlín |
8x |
2021 (4 cm) |
Pravděpodobnost bílých Vánoc
Pravděpodobnost bílých Vánoc v krajských městech
1. Liberec – kolem 60 %
2. Karlovy Vary – 30 až 40 %
3. Jihlava – 30 až 40 %
4. Zlín – 30 až 40 %
5. Ostrava – kolem 30 %
6. Ústí nad Labem – kolem 30 %
7. Olomouc – 20 až 30 %
8. Brno – 20 až 30 %
9. České Budějovice – do 20 %
10. Praha – do 20 %
11. Pardubice – do 20 %
12. Hradec Králové – do 20 %
13. Plzeň – do 20 %
Zdroj: TZ ČHMÚ
