ČR - 10.03.2024
Únor letošního roku se stal historicky nejteplejším měsícem v pozorovatelné klimatologické historii, oznámila v minulých dnech Světová meteorologická organizace.
Jak uvádí Michal Žák ve svém článku na serveru IN-POCASI.cz tato alarmující zpráva neplatí pouze pro Českou republiku a okolní státy, ale týká se celého světa. Globální průměrná teplota vzduchu u povrchu dosáhla hodnoty 13,54 °C, což je o 0,81 °C více než průměrná teplota únoru v letech 1991-2020.
Tento rekordní únor byl již devátým měsícem v řadě, který se stal globálně nejteplejším, přičemž trend začal v loňském červnu. K porovnání, oproti druhé polovině 19. století byla únorová teplota teplejší o 1,77 °C, což zdůrazňuje rychlý nárůst teplot v souvislosti s antropogenními faktory.
Globální denní průměrné teploty ukázaly mimořádně teplé období od 8. do 11. února, kdy odchylka planetárního průměru teploty přesáhla dva stupně v porovnání s obdobím 1850-1900. Toto je již druhý takový úsek od loňského listopadu, kdy byla dvoustupňová odchylka poprvé překročena.
Evropa hrála v tomto trendu významnou roli, přičemž kontinent dosáhl odchylky +3,3 °C v porovnání s obdobím 1991-2020. Ve střední a východní Evropě byly zaznamenány výrazně nadprůměrné teploty, jako například ve Vídeňském Novém Městě, kde průměrná teplota za únor překonala dosavadní rekordy, a to dokonce i za měsíc březen.
Naopak v některých oblastech Asie, zejména v Číně a Mongolsku, přinesl únor studené dny s opakovanými vpády chladného vzduchu ze Sibiře. Výrazné teplotní výkyvy zasáhly i Čínu, kde za jeden den teplotní rozdíl přesáhl až 90 °C, což je nejvíce za poslední desetiletí.
Teplotní rozdíl napříč Čínou v rámci jediného dne v únoru přesáhl 90 °C, zdroj: X.com
Zajímavé je, že i přes oslabení jevu El Niño, tento jev stále ovlivňuje rekordně teplé povrchové mořské vody. Průměrná teplota moře mezi 60. stupněm severní a jižní šířky dosáhla 21,06 °C, což je historicky nejvyšší hodnota v měřené historii. Tato teplota vedla k předčasnému bělení korálů na východních březích Austrálie.
Boreální zima, tedy zima severní polokoule, byla nejteplejší v historii měření, s odchylkou +0,78 °C v porovnání s obdobím 1991-2020. Evropa zažila druhou nejteplejší zimu, zatímco Spojené státy zaznamenaly nejteplejší zimu v měřené historii, což vedlo k nízkým rozsahům ledu ve Velkých jezerech a nezvykle brzkému výskytu přírodních požárů na konci února.
Hlavní příčinou těchto rekordně teplých trendů zůstává nárůst koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, což posouvá tepelnou bilanci Země směrem k vyšším průměrným teplotám a zvyšuje intenzitu extrémních klimatických jevů. Tyto alarmující údaje podtrhují naléhavou potřebu dalších opatření k omezení emisí skleníkových plynů a ochraně životního prostředí.
Zdroj: IN-POCASI.cz
