Plány Správy národního parku České Švýcarsko neotevřít turistům v letošní sezóně Gabrielinu stezku k Pravčické bráně a Edmundovu soutěsku v Hřensku jsou pro místní podnikatele a obce devastující.
Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko očekává v letošním roce pokles návštěvnosti až o 40 % oproti poslední normální sezóně v roce 2019. Důvodem je plán Správy národního parku České Švýcarsko neotevřít turistům v letošním roce Gabrielinu stezku k Pravčické bráně a Edmundovu soutěsku v Hřensku, a jen v omezené míře zpřístupnit Divokou soutěsku na řece Kamenici. Vyplývá to z tiskové zprávy Správy národního parku vydané v pátek 20. ledna 2023.
Přestože destinace České Švýcarsko nabízí i řadu dalších turisticky atraktivních lákadel, místní podnikatelé a obce dobře vědí, že ty největší taháky leží právě tam, kde bude ještě celý letošní rok uzávěra.
„V ohrožení je každý podnikatel v regionu. Po covidu a požáru už je opravdu potřeba mít normální turistickou sezónu, jinak spousta podnikatelů svou činnost opustí. I já budu muset propouštět, ztráty v ubytování a restauraci odhaduji na 1-2 miliony Kč. Pořád ale doufám, že se podaří soutěsky zprovoznit a že nás v tom všechny nenechají“,říká Roman Pluháček, provozovatel Resortu Mezná.
Propad tržeb po požáru aktuálně dosahuje k 600 milionům Kč. Při letošním poklesu návštěvnosti o 40 % by jen veřejné rozpočty přišly zhruba o dalších 450 milionů Kč.
„Uzavření soutěsek by bylo pro obec Hřensko likvidační. Již v současné době zaznamenáváme ztráty přesahující 11 milionů Kč, bez přesného vyčíslení škody na našem majetku v Edmundově a Divoké soutěsce. V sezóně zaměstnáváme 45 pracovníků, kteří by v případě uzávěry nemohli pro obec pracovat a byli odkázáni na finanční příjmy od státu. Regionální vysoká nezaměstnanost by se ještě více prohloubila. Navíc nám reálně hrozí, že turisté o tuto dominantní část národního parku do budoucna ztratí zájem”,podotýká Zdeněk Pánek starosta Hřenska.
Vedle ekonomických ztrát obcí bude čistá výkonnost ekonomiky cestovního ruchu v Českém Švýcarsku až o 2 miliardy Kč nižší. Tyto peníze budou chybět nejen v kasách místních podnikatelů a provozovatelů služeb, ale i v rozpočtech rodin.
„Na podzim se podařilo alespoň částečně pokrýt škody díky propagační kampani na obnovu turismu a ubytovacím voucherům. Jde ale o dočasné opatření, největší požár v historii ČR nedokázal přimět stát k systémové podpoře. Budoucnost podnikatelů i zaměstnanost je ohrožena, v turistickém ruchu tu pracuje každý desátý obyvatel. To povede jen k dalšímu poklesu životní úrovně v jednom z nejchudších regionů v ČR“,říká k tomu Jan Šmíd, ředitel obecně prospěšné společnosti České Švýcarsko.
Ta rozběhla řadu jednání s institucemi na krajské i celostátní úrovni a domlouvá různé možnosti podpory.
„Příroda si sama poradí, o tom není pochyb. Teď ale potřebují pomoc lidé. Nikdo nezpochybňuje důležitost ochrany přírody a zajištění bezpečnosti. Lze například hledat pomoc z ČR i ze zahraničí pro rychlejší likvidaci následků požáru. Potřebujeme společně najít vhodné řešení pro celý region,“nevzdává se Jan Šmíd.
„Uvědomujeme si závažnost celé situace. Proto nyní intenzivně komunikujeme s Ministerstvem životního prostředí, dotčenými obcemi, obecně prospěšnou společností České Švýcarsko i Správou národního parku. Neotevření Edmundovy soutěsky a klíčových cest v národním parku by bylo citelným zásahem do ekonomiky celého regionu. Uděláme vše pro to, aby k avizovanému scénáři nedošlo. Tato situace může mít při pokračování uzávěr negativní dopad na zaměstnanost i životní úroveň na celém území Českého Švýcarska. Je v našem zájmu pomoci regionu, který si v uplynulých letech prošel velkou zatěžkávací zkouškou, nejprve v důsledku covidu a hned vzápětí ničivého požáru”,uvádí Jiří Řehák, náměstek hejtmana Ústeckého kraje pro cestovní ruch.
UPŘESŇUJÍCÍ INFORMACE
Cestovní ruch v Českém Švýcarsku:
V roce 2019, kdy sezóna nebyla ovlivněna covidem ani požárem, činila hrubá přidaná hodnota cestovního ruchu v Ústeckém kraji téměř 6 miliard Kč*. Ve stejném roce bylo na příjmech z cestovního ruchu v Ústeckém kraji závislých téměř 12.000 rodin. z toho asi ⅓ rodin právě v Českém Švýcarsku.
V roce 2019 se v Českém Švýcarsku uskutečnilo 2.570.000 návštěvodnů (tj. dnů strávených turisty v destinaci, přičemž započítáni jsou jak nocující návštěvníci, tak jednodenní výletníci). Během nich návštěvníci utratili průměrně 1.277 Kč, tj. celkem 3,22 miliardy Kč. S ohledem na inflaci by to při stejné návštěvnosti letos činilo nejméně 4,23 miliard Kč.
Nejnavštěvovanější cíl v Českém Švýcarsku v roce 2019, Edmundova soutěska na řece Kamenici, zaznamenal návštěvnost 300.000 osob. To tvořilo téměř 25 % všech návštěv v Národním parku České Švýcarsko. Ani kompletní otevření Divoké soutěsky by při své nízké návštěvnosti (tvoří méně než 10 % návštěvnosti soutěsek) nekompenzovalo propad při uzavření Edmundovy soutěsky. Navíc Edmundova soutěska je jediný z nejnavštěvovanějších cílů přístupný i pro osoby s pohybovým omezením, seniory a hendikepované.
(* data vychází z údajů satelitního účtu cestovního ruchu - ČSÚ a Analýzy návštěvnosti zpracované společností CE-Traffic a.s., 2019)
Předpokládané dopady uzávěry:
- úbytky v řádu desítek až stovek stálých pracovních míst v cestovním ruchu (jen v obci Hřensko by přišlo o práci 45 zaměstnanců přímo vázaných na provoz soutěsek),
- zrušení či přesun řady restaurací, ubytovacích kapacit a dalších služeb,
- pokles příjmů obcí i podnikatelů plynoucích z útrat návštěvníků v destinaci,
- útlum kapitálových výdajů spojených s investicemi do obnovy a rozvoje,
- další odliv ekonomicky aktivních obyvatel z již tak strukturálně a ekonomicky postiženého regionu Ústeckého kraje,
- ztráta investičního potenciálu v území,
- ztráta konkurenceschopnosti a ekonomického významu destinace,
- pokles atraktivity a další zhoršování mediálního obrazu území poškozeného kůrovcovou kalamitou, požárem a nyní uzávěrkami důležitých turistických cílů a řady cest,
- enormní zvýšení nákladů na propagaci oblastí vlivem poškozené reputace a nutnosti krizové komunikace a řízení,
- další odkládání priorit pro udržitelný rozvoj destinace (místo budování infrastruktury a zázemí pro cestovní ruch budou prostředky vynaloženy na likvidaci škod v terénu a ekonomických propadů).
Co si myslí místní podnikatelé:
Roman Pluháček, majitel Resortu Mezná:
„Uzavření soutěsek je nejen pro Resort Mezná nesmírně veliký problém. V ohrožení je v současné situaci každý podnikatel v regionu. Po covidových letech, požáru už je opravdu potřeba mít normální turistickou sezónu, jinak spousta podnikatelů svou činnost opustí. V plné sezóně zaměstnávám 12-15 osob, to si ale nebudu moci dovolit. Ztráty v ubytování a restauraci odhaduji na 1-2 miliony Kč. Nejhorší ze všeho je v každém případě nejistota a ekonomické i existenční ohrožení. Soutěsky jsou od září 2022 uzavřené, to je půl roku, a my máme pocit, že se nic neděje a stále jen na něco čekáme.”
Eliška Kortusová, majitelka Hotelu Kortus:
„Ve Vysoké Lípě jsme s manželem začali podnikat před třemi lety, od té doby jsme nezažili normální turistickou sezónu. Jsme zatížení finančními závazky. V hlavní sezóně zaměstnáváme až 17 osob a každé uzavření či omezení provozu nebo návštěvnosti velice silně cítíme. Uzavření soutěsek by pro nás bylo finančně neúnosné. Doteď jsme žili v představě, že se soutěsky v sezóně otevřou v plném rozsahu a všichni spoléháme na to, že nás v tom národní park a ostatní dotčené orgány nenechají.”
Jaroslav Suchánek, majitel sítě hotelů Symbiola:
„Jde o neskutečnou impotenci státu v přístupu. Když hořelo, podávali si tu ruce ministři a z toho vznikly nádherné fotky na sociální sítě. Tím ale vše skončilo. Nezaznamenali jsme žádný vstřícný ani pozitivní krok k podnikatelům. Výjimkou jsou vouchery, které jsou pro území z pohledu celého regionu výborný produkt, ale z pohledu nejvíce zasaženého území, které bylo přes měsíc zavřené, mělo malý efekt. Několikrát jsme se museli doprošovat zaplacení nákladů na hasiče. Nedočkali jsme se kompenzací aspoň na pokrytí provozních nákladů během požáru a uzavírek těsně po požáru. V případě pokračování dosavadního přístupu vlády to bude pro většinu podnikatelů likvidační. Stát je totálně krátkozraký, protože případná pomoc či podpora na velmi zajímavém území by se mu vrátila daleko rychleji a efektivněji, než když nás nyní nechá padnout a další roky se k tomu bude vracet.”
Zdroj a foto: www.ceskesvycarsko.cz, Jan Šmíd