ÚSTECKÝ KRAJ - 09.04.2024
Snížení energie a motivace, pocit prázdnoty a beznaděje, pokleslá nálada, myšlenky na sebevraždu. Deprese je závažným duševním onemocněním, které výrazně ovlivňuje každodenní činnosti člověka.
Podle Světové zdravotnické organizace jí na celém světě trpí více než 280 milionů lidí. A stále častěji se začíná objevovat také u dětí a dospívajících.
“Depresivní syndrom je velmi častým duševním onemocněním. Během svého života se s ním potýká každá 5. žena a každý 10. muž. Hlavní příčinu jeho vzniku přitom nelze jednoznačně určit, jelikož se na rozvoji podílí více rizikových faktorů, například závažné životní situace nebo dlouhodobý stres. Svou roli hraje také genetika, která může riziko vypuknutí deprese zvýšit trojnásobně,” vysvětluje MUDr. Kateřina Šédová, zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci kampaně Dobré nitro.
Deprese se nejčastěji projevuje pokleslou náladou, kterou nelze zlepšit, ztrátou radosti ze života, sníženou energií a motivací, pocitem prázdnoty a beznaděje, ale také poruchou koncentrace a paměti a mnoha dalšími příznaky. Objevit se mohou i fyzické obtíže, jako jsou nespavost, potíže se zažíváním, srdeční obtíže nebo snížení libida a chuti k jídlu. Až 70 % lidí má při depresi myšlenky na sebevraždu.
Deprese může postihnout člověka jakéhokoliv věku - od malých dětí po seniory. Na rostoucí počet mladých lidí s depresemi se upozorňuje dlouhodobě, znepokojení vyvolaly také dva průzkumy, jejichž výsledky byly představeny v minulém roce. Národní ústav duševního zdraví provedl ve spolupráci s Českou školní inspekcí pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice.
Výsledky ukázaly, že 4 z 10 oslovených žáků reportují známky středně těžké až těžké deprese. Rozsáhlý průzkum, který si nechal zpracovat Ústecký kraj a kterého se zúčastnilo 21 tisíc žáků druhého stupně základních škol a ze středních škol v kraji, odhalil, že čtvrtina z dotazovaných dětí vykazuje symptomy deprese, 11 % dokonce příznaky její těžké formy.
Svou roli hrají moderní životní styl, nároky na výkon, ekonomická nestabilita i sociální média, která podněcují k srovnávání sebe sama s idealizovanými obrazy na internetu. “Neustálý tlak na dosažení dokonalosti může vést k nízké sebeúctě a pocitu selhání. Přestože sociální sítě nabízí možnost okamžitého kontaktu, mohou zároveň přispívat k nedostatku skutečného hlubšího propojení s druhými lidmi a k sociální izolaci,” říká Kateřina Šédová.
“Deprese mezi mladými lidmi je problémem, který vyžaduje naši pozornost a přijetí kroků vedoucích ke zlepšení současného stavu. Naprosto klíčová je prevence a vzdělávání. Brzké rozpoznání příznaků a poskytnutí podpory může přispět k minimalizaci negativních dopadů deprese na jednotlivce i na společnost jako celek,” dodává Šédová.
Jak se deprese léčí? Pokud na sobě nebo na blízkém člověku příznaky deprese zpozorujete, navštivte praktického lékaře, který vám může předepsat léky, případně doporučit psychiatrické vyšetření. Jestliže je vaše situace akutní, například se u vás objevují myšlenky na sebevraždu, vyhledejte lékařskou pomoc neprodleně.
Pokud psychiatr stanoví diagnózu depresivního syndromu, navrhne další kroky, které se mohou pro každého lišit. Důležitá je změna životního stylu - dostatek pohybu, kvalitní strava, techniky ovládající vlastní vnímání a podobně - ale také pravidelné užívání léků, které mohou výrazně zmírnit příznaky deprese až u 80 % pacientů.
A jak depresi předcházet? “Nepotlačujte své emoce, nezapomeňte se během dne na pár minut zastavit a pročistit si hlavu, třeba na procházce nebo prostřednictvím dechových cvičení. Zaměřte se na aktivity, které vám zvedají náladu, dávejte si realistické cíle a myslete na zdravý životní styl,” radí Šédová.
