V posledním roce se česká společnost potýká s významnými změnami v cenách elektřiny, které přinášejí řadu otázek a obav. Tento trend má hluboký dopad na domácnosti i průmysl a vyvolává diskuse o budoucí konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Za tímto vývojem stojí několik faktorů, včetně regulací, globální ekonomické situace a nedostatečné konkurence na trhu.

Hlavní důvody zvýšení cen

Za očekávaným růstem cen elektřiny pro konečného zákazníka v roce 2024 stojí regulovaná složka ceny, jejíž významný nárůst o 71 % pro domácnosti a dokonce o 206 % pro velké průmyslové podniky je dán především tím, že se stát rozhodl zrušit loňské dotace. Tento krok je výsledkem prázdné státní kasy a snahy vlády omezit státní výdaje. Důležitým faktorem je také nedostatečná konkurence na trhu, kde výrobci a dodavatelé, kteří během krize zvýšili své příjmy, nyní nechtějí přijít o zvýšené zisky.

Dopad na domácnosti a průmysl

Většina domácností má smlouvy na dobu neurčitou, což znamená, že i když cena elektřiny samotné mírně klesne, nárůst distribučních poplatků a obnovení některých státem placených poplatků způsobí, že rodiny pocítí nárůst o desítky procent. Pro průmyslové podniky je situace ještě složitější, neboť růst regulovaných složek je ještě výraznější, což vzbuzuje obavy ze ztráty konkurenceschopnosti českých firem v zahraničí. Zvláště zasaženi budou ti, kteří měli s dodavateli fixované ceny, například klienti Bohemia Energy. Podle Kalkulátor.cz jde o cca 400 tisíc lidí, kterým v roce 2024 skončí fixace, což znamená výrazný nárůst nákladů.

Politický rozpor a možnosti řešení

Situace je komplikována rozporem mezi vládou a průmyslníky. Vláda tvrdí, že pokles cen na burze vyváží růst ceny regulované elektřiny, ale průmysloví zástupci upozorňují, že to nemusí být vždy pravda. Například firmy, které si již fixovaly ceny pro rok 2024, mohou čelit značným finančním ztrátám.

Vláda by mohla pomoci například zvýšením podpory pro obnovitelné zdroje energie, aby ho nemusel platit spotřebitel, nebo přijetím opatření ke zvýšení konkurence na trhu. Další možností je posílení domácí produkce elektřiny, aby se snížila závislost na importu. Nicméně, vzhledem k prázdné státní kase a nedostatečné výstavbě elektrických zdrojů v minulosti i v blízké budoucnosti, jsou možnosti vlády omezené. Řešení je i na evropské úrovni, kdy bude na trh puštěno více emisních povolenek a jejich rozumnou cenu a ne to, co vidíme. Bohužel tato vláda toho na evropské úrovni neumí moc prosadit, nebo si alespoň na nic nevzpomínám.

Závěr: Kdo za to může a jak se to dá řešit

Klíčovým problémem je, že ti, kteří profitovali z vyšších cen elektřiny, nyní nechtějí o tyto zisky přijít. To vytváří pro vládu složitou situaci. Teďka by bylo potřeba rázných a rozhodných politiků. Ty ale nevidíme. Místo toho vidíme přešlapování, zda ČEZ znárodnit nebo ne.

Pomoc státu se odvíjí od prázdné kasy a nedostatečné produkce elektřiny. Je tedy na čase, aby se našla cesta, jak vyvážit potřeby trhu, domácností a průmyslu, a zároveň zajistit, aby Česká republika nezůstala v energetické pasti.

Větší investice do obnovitelných zdrojů a diverzifikace energetického mixu by mohly být klíčem k dlouhodobé stabilizaci cen. Ačkoli to může znamenat vysoké náklady v krátkodobém horizontu, může to v dlouhodobém horizontu poskytnout trvalé řešení energetické nejistoty. Kromě toho je potřeba zvýšit transparentnost na trhu s energiemi a podpořit konkurenci, což může vést k lepším cenám pro spotřebitele.

V konečném důsledku je potřeba nová vize, jak efektivně a udržitelně řídit energetický sektor. To vyžaduje politickou vůli, strategické plánování a zapojení všech zainteresovaných stran: od vlády a energetických společností až po spotřebitele a občanskou společnost. Pouze tak lze najít cestu ven z energetického dilematu, ve kterém se Česká republika nyní nachází.

Autor: Vladimír Pikora, hlavní ekonom skupiny Comfort Finance Group